7 Assateague

Publikováno : 2018-11-02 16:06:20
Kategorie : Amerika

Máme auto. Můžeme vyrazit. Od začátku jsme měli představu, že jakmile jen to půjde pojedeme se podívat na oceán, pokud možno ještě za teplého počasí, abychom se mohli vykoupat.  Poslední překážkou byla výhodná koupě levného, dobrého vozu. Podařilo se nám to až v říjnu.  V pátek jsem posbíral v parku suché větve. Má pršet, suché dřevo se bude hodit. V sobotu vstáváme brzy ráno. Nakládáme zavazadla, nasedáme do Hondy Civic a vyrážíme směr oceán. Cestou sníme ráno nachystané sendviče. Přes zátoku Chesapeake přejíždíme po mostě Chesapeake Bay Bridge. Je dlouhý 7 km a narodil se ve stejný rok jako já.

Za zátokou je poloostrov Delaware. Je to jedno z prvních míst, která osídlili kolonisté. Ostrov je rovinatý s řadou potoků, mokřadů a jezer. Turisti sem jezdí hlavně na jaře a na podzim, v létě je tu štípavý hmyz. Půda je zde úrodná, je tu hodně farem. Některé nabízí své produkty podél silnice. Někteří zboží jen vyskládají do regálů. Ti rafinovanější zřídí i atrakce pro děti. Ze slámy, kukuřice, dřeva, plastové sudy upravené na vagony zapřahnou za čtyřkolku. V kukuřici prošlapou bludiště. Ogrylují flák masa. Cestou kupujeme v Cambridge amerického sumečka, vybral bych jinou rybu, ale neměli moc na výběr.  Po 50. silnici přejedeme Delaware a přes most vjíždíme na Assateague Island National Seashore.

Kempy jsou v USA velmi příjemné. Platíte za plochu pro stanování. Máte pro sebe spoustu místa pro parkování auta i pro stanování. K dispozici vlastní ohniště s roštem. Sociálky jsou společné, čisté. V kempech jsou pítka s pitnou vodou. Kempovací místo stojí v průměru 20-30 dolarů. Jsme v Národním parku, tak platíme ještě poplatek za vjezd do parku. U vjezdu do parku nám vysvětlují, kde jsou kempovací plochy. Máme to objet autem, vybrat si dvě, tři místa a pak se vrátit, zjistit zda místo mezitím někdo nezabral a na místo se zapsat. Má být velký vít,r tak stanujeme dál od písečné pláže, skryti za stromy a keře.

Assateague Island National Seashore je přírodní rezervace, kde žijí divocí koně. Ostrov je dlouhá nudle. Ze strany obrácené k oceánu jsou písečné duny. Na části ostrova směrem k pevnině je tráva, stromy a keře. Na ostrově jsou slané mokřady. Na vyhrazeném místě smíte sbírat jedlé škeble, rybařit, nebo krabovat ( lovit modré marylendské kraby).

Pršelo naštěstí jen cestou. V sobotu je zima, pod mrakem. Sbíráme krásné velké mušle a krunýře živočichů. Když na chvíli vysvitne sluníčko, neodoláme a ač je zima, oceán chladný a mi nemáme plavky, naskáčeme do vody. Vodu jsme čekali studenější. Když se osušíme, oblékneme, je nám příjemně.

Na hladině se občas vynoří hřbetní ploutve delfínů.

Tohodle racka, už jsem s tim focenim docela naštval.

Věčer jsem rozdělal oheň. Ogriloval jsem sumečky. V noci je teplo do té doby než se zvedne vítr. Kolem stanu obchází koně. Mám pocit, že jsme koňům zabrali jejich místo. Ožírají trávu těsně kolem stanu, občas rozčíleně zařechtají, zadupou, běží. Mám strach, aby nezakopli o stanovou šňůru a nespadli nám do stanu. K ránu odešli k jinému stanu. Vrátili se ve chvíli, kdy jsme začali chystat snídani. Postupně se přibližují ke stolu s jídlem a ke stanu. Podle řádu parku se nemáme ke koňům přibližovat víc než na 7 metrů. Ale nikde nepsali, co dělat, když se přibližujou koně. Tři koně se postavili těsně vedle stanu zády ke keřům, aby monitorvali takto vytvořený půlkruh, svírali mezi svými těly úhel 60 stupňů. Blízko stál velký trak s velkým rančerem. Lenka se šla zeptat, jak se máme zachovat. Máme dát koňům najevo svou dominanci. když to nedokážeme, seberou a sežerou nám všechno co máme. Máme to zkusit, kdyby se to nepodařilo pomůžou nám. Jdu rázně ke stanu Ejjáá, zvolám po kovbojsku a tlesknu rukama. Zabralo to, cukli s sebou. Prudce zacouvali, otočili se. Jenomže, pak se jim to rozleželo v hlavě, nastražili uši, ať prej to zopakuju, že se jim na tom něco nezdálo. Ejjáá, povídám, jsem dominantní samec. Ustoupili, ale né moc. Zkoumavě mě pozorují. Balím stan. Pomalu se přibližují. Když tlesknu nebo křiknu neochotně a jen o málo ustoupí. Když si strážkyně parku dopovídala s rančerem, přišla ke koňům, zatřásla lahví naplněnou kamínky a koně ustoupili do mokřadů. Poděkovali jsme dominantní samici.

Neví se jak se sem koně dostali a od kdy tu žijí. Jedna legenda říká, že je tu nechali Čínští objevitelé. Tvrdí se totiž, že Ameriku nejdřív objevila Čína. Pravda to nejspíš není, ale legenda, že koně jsou tu tak dlouho, se mi líbí.

Na zpáteční cestě se stavujeme opět v Cambridge. Je to staré přístavní městečko. V hezké pizzerii si dáváme oběd. Obsluha je milá, oběd dobrý. Ve městě je zrovna bluesový festival.

V Americe je spoustu skvělých muzikantů. Hrají hodně převzaté písničky, ale hrají je skvěle. Jdeme se projít k přístavu. Na hlavní ulici jsou rozlehlé domy, někdy až zámky. V přístavu je spousta lodí a lodiček. Jonáš říká, že chce loď. Že musíme koupit loď a obsesivně opakuje, koupíme loď. Vybíráme loď, kterou bychom byli bývali koupili, kdybychom byli bývali měli víc peněz. Domů přijíždíme za tmy.

Přidat komentář

 (s http://)