22 Calvert Cliffs State Park

Publikováno : 2019-05-07 04:05:37
Kategorie : Amerika

Jonáš zas chtěl jet na camp se Scoutem, tak jsme jeli do Calvert Cliffs State Park. Je špatná předpověď počasí. Má pršet a mají být bouřky. Lence se pod stan nechce, nechce být ani v chatce. Ubytování do 100 dolarů od Airbnb není, takže zkusíme nějaký z motelů. Nevybrali jsme ten úplně nejlevnější, ale do 100 dolarů se vejdeme. V sobotu nakonec počasí není zas tak úplně špatný. Vlastně je to idylka, taková příjemná teplota pro procházku.

Když jedou skauti kempovat, auta která vezou děti na kemp, se zpravidla sejdou v sobotu v 8 hodin před middle school. Vyráží se společně. První odjíždí scoutmaster. Na smluveném místě pak rodiče vysadí děti. Z internetu se mi zdá, že je v okolí více hezkých míst. Říkáme si, že když už jsme v Calvert Cliffs State Park, tak se podíváme tady. Jsem překvapený, tak pěkný jsem to tu nečekal. Cestou k pláži jdeme kolem mokřadů. Je tu bujnější vegetace než v jiných mokřadech, kde jsme byli dosud. Může to být tím, že je jaro.

Tydle dvě žabičky byly hrozně malinkatý.

Všechny fotky jsem pořídil 50 objektivem. Znamená to, že jsem se k zvířatům přiblížil hodně blízko. Nebyla tolik plachá, jako jsou zvířata u nás. Možná mají zkušenost, že jím člověk neublíží, možná se spoléhají na svoje maskování.

Tedleten ptáček, když letěl, tak krásně vynikla červená barva na křídlech. Kolik zvířat najdete na této fotografii?

Byly tu slyšet nejrůznější zvuky, přišli jsme si jako v pralese. Na nahrávce z mobilu to tolik nevinikne, každopádně si dejte zvuk co nejvíc nahlas.

Na ceduli jsou popsány čtyři druhy místních hadů. My viděli druhy 3.

Ukázka práce místních bobrů.

V Marylandu žije hodně želv. Tady jsme jich viděli zatím nejvíc.

Někteří hadi jedí jiné hady. Stráví je vcelku. Vcelku je pak i vytrousí. Na cestě jsou vidět ostatky strávených hadů. Jsou to takové černé zvlněné čáry.

Na pláži vylezlo sluníčko. Lenka podřimuje po náročném týdnu. Sbírám s Aničkou mušle. Protože vysvitlo sluníčko, neodolám, vysvléknu se trenek a jdu si zaplavat. Překvapuje mě, že voda není studená.

Cestou zpátky zas vidíme různé hady. Nejvíc jich je zalezlých ve staré bobří hrázi.

Nejdřív jsem žábu fotil skulinkou mezi větvemi. Když jí to nevyplašilo, jednu větev jsem odhrnul. Ani na to nereagovala, tak jsem odlámal větve, které ji zakrývali a prostrčil jsem fotoaparát přímo před ní. Byla větší než naše ropucha.

Nocujeme v městečku jménem California. Na parkovišti stojí obrovský červený nablýskaný truck Ford F Super Duty. Necítil bych se vedle něj dobře, parkuju o kus dál vedle malé bílé Mazdy. Motel je docela v pohodě. Lenka už nikam nechce. Chce si odpočinout. Anička s ní drží basu. Já se chci ještě podívat na Point Lookout State Park. Nakonec po krátkém zevlování vyrážíme všichni.

Point Lookout State Park je úzký cíp pevniny sevřený z jedné stany řekou Potomac z druhé mořským zálivem Chesapeake. Hezké místo, z jedné strany písečná pláž, z druhé kamenné vlnolamy. Strana obrácená k Potomacu je klidná. Strana omílaná mořem je návětrná.

Večer si k řízkům vaříme rýži. Otevřel jsem si pivo. Na Aniččině posteli jsou dva malý broučci. Lenka z toho dělá vědu. Anička se jde sprchovat. Lenka kouká do mobilu. Pak řiká, že se z toho zblázní, že ten brouček, že to jsou štěnice. Lenka hledá číslo do chatičky, najednou už tolik pohodlí nepotřebuje. Je 9:30 už nás asi nikdo neubytuje. Ve vrátnici nám ochotně vrací peníze. Jedem domu. Cestou prší, je velký provoz. Po 1,45 hodinách cesty jsme doma. Vyspíme se. Vstáváme před 6. Jedem zpátky vyzvednout Jonáše. V neděli už prší vytrvale. Čeká nás cesta na farmu na Mont Vernon, kde strávil velkou část svého života a byl pochován první prezident USA George Washington.