8 Westmoreland State Park a George Washington Birthplace National Monument

Publikováno : 2018-11-10 14:24:55
Kategorie : Amerika

S výběrem druhého výletu nám pomáhala předpověď počasí. Na jih od Washingtonu mělo být výrazně tepleji a menší pravděpodobnost srážek. Vzhledem k tomu, že už se celkově ochladilo, byl směr daný. Jedeme k řece Potomac. Westmoreland State Park leží při řece Potomak ve státě Virginia krátce před tím než se řeka vlévá do zátoky Chessapeake. Cestou poprchává. Když dojedem do kempu a po zbytek pobytu již neprší. Vybíráme si hezké kempovací místo.

Část parku tvoří les, mokřady, částí je písečná pláž a útes. Na pláži se smí sbírat zkameněliny. Anička našla zkamenělou kost, našli jsme otisky korýšů. Zkamenělý žraločí zub se nám nepodařilo najít, ale paní v informacích nám jeden dala. V parku je hodně bobrů.

Jsou větší než u nás. Žijí zde tři dravý ptáci: orel bělohlavý, kondor havranovitý, káně rudoocasá.

Káně je nelepší lovec. Když uloví kořist přilétne orel a snaží se mu jí sebrat a zatímco se dohadují, dorazí kondor a kořist ukradne. Orel bělohlavý je krásný, než jej uvidíte zpravidla uslyšíte pískání, vysoký dlouhý ton.

Kondorů je tu asi nejvíc. Jednoho jsme pozorovali jak vybírá popelnice. Fotky dravců jsem stahnul z internetu.

Kolem řeky Potomac žila konfederace indiánských kmenů Powhatan. Božstvo, které uctívaly mělo podobu jelena. Je to druh jelena, který k nám přišel na zahradu a jichž žije mnoho i v samotném Washingtonu. Své území nazývali Tsenacomaca. Severní hranici tvořila řeka Potomac, jižní řeka James, obývali současně část východního pobřežím. Živili se zemědělstvím, pěstováním kukuřice, lovem, rybolovem. Z počátku osadníkům pomáhali, nosili jim potravu. Osadníci indiánskou pohostinnost brzy začali brát za samozřejmost a nikterak ji neopětovali. Bílý osadníci zavlekli na kontinent nemoce jímž Indiáni nedokázali čelit. Během krátké doby zemřela takřka polovina indiánské populace. Vztahy mezi Indiány a osadníky se postupně zhoršovaly.  Výhodným zdrojem obživy osadníků se stalo pěstování tabáku. Osadníkům se poprvé začalo dařit. Osadníků přibývalo, nárokovali si další a další území a Indiány vytlačovali z jejich původních teritorií.  V roce 1622 náčelníku Powhatan Opechancanoughovy došla trpělivost a zaútočil na osadníky. Tak začly anglo-powhatanské války.  Ty skončili v roce 1646, kdy byla podepsána mírová smlouva. Ve smlouvě bylo vytyčeno území ve kterém směli Indiáni žít. Na území osadníků nesměli bez svolení osadníků vstupovat. Nosit museli pruhované kabáty, aby byli snadno rozeznatelní. Byli nuceni odvádět bílým osadníkům roční dávky zvěře a ryb. Stali se podanými Anglické koruny. Po následující čas se snažili osadníci připravit Indiány i o poslední části jejich území. Pouze dvoum kmenům se podařilo uhájit své území po dnešní čas Pamunkeyúm a Mattaponiovúm. Následuje období rasové nesnášenlivosti, kdy se stává pro Indiány bezpečnější nehlásit se ke svým kořenům. Obroda začíná na konci 20 století. Na začátku 21 století bylo uznáno na federální úrovni dalších několik kmenů z původní konfederace Powhatan. Jediní, kdo žijí nadále ve svých rezervacích jsou kmeny Pamunkeyové a Mattaponiové a dodnes odvádějí dle úmluvy roční výplatu ryb a zvěře federální vládě ve Virginii. Indiánů z konfederace Powhatan žije na území Virginie 3400.

Večer grilujeme hovězí steaky. Předtím jsme si s Lenkou zajeli koupit na benzínku červené víno. Dobré kalifornské víno, bylo levnější než ve větších obchodech. Ráno jsme se na benzínce stavili ještě jednou, dali jsme si ranní kávu a dobré cookies.

Zvykli jsme si kupovat kávu na benzínkách. Je dobrá, levná, v autě na ní máme hezký stojan.

U vedlejší pláže je skupina Jihoameričanů. Mají nějaký křesťanský modlitební obřad. Po obřadě se převlékonou. Muži rozdělají oheň, ženy chystají piknik. Kolem pobíhají děti. Muži loví ryby a hned je opékají na ohni.

Na zpáteční cestě se zastavujeme na rodné farmě George Washingtona: George Washington Birthplace National Monument. U příjezdu stojí obelisk. U parkoviště je informační centrum. Zvlněná krajina. louky a pastviny s hoshodářskou zvěří, koloniální zahrádka, stodola, kůlny

a rodný dům George Washingtona

a vedle domu základy skutečného rodného domu George Washingtona. Dějinná postava nemůže mít obyčejný, malý rodný dům. Je to jako u nás v Hudlicích. Rodný dům Josefa Jungmanna, taky není ten prostý rodný dům Josefa Jungmanna. Místo je moc hezké a "rodný dům" se mi taky líbí. I když těch 6 okázalých ložnic asi Washington opravdu neměl. Za domem je krásná zátoka.


George Washington byl synem zámožného majitele tabákových plantáží. Živil se jako zeměměřič a osidlovací agent. Vstoupil do koloniální armády, kde získal hodnost plukovníka. Po neúspěšné bitvě se vrací na usedlost Mount Vernon, kterou si pronajal a ke které měl vztah již v dětství. Věnuje se pěstování tabáku, vlastní kolem 400 otroků. Je povolán na pomoc anglické koloniální armádě v boji proti Francii o Ohaio. Po jedné prohrané bitvě se znovu vrací na Mount Vernon. Obchody upadají. Anglie si žádá větší a větší daně. Georg Washington je zpočátku loajální vůči Anglické koruně. Kolonisté posílají petici králi Jiřímu 3 za zlepšení svého postavení, ten ji odmítá a signatáře označuje za povstalce. Píše se rok 1775, začíná Boj o nezávislost. George Washington je pověřen velením koloniálních milic. Vítězí nad Angličany v bitvě o Boston. Postupuje na New York, který prohlašuje za hlavní vojenské sídlo. Do vojenského ležení přibíhá posel se zprávou, že ve Filadefhii došlo k vyhlášení nezávislosti. 13 vzbouřených kolonií zakládá Spojené státy Americké.

Popojíždíme o kus dál k Potomacu. Je tam cedule, že sbírání zkamenělin je zde zakázané. Což si vysvětlujeme tak, že tu jsou zkamenělé žraločí zuby a neúspěšně je zas hledáme. Cestou domů na chvíli zastavím u silnice. Leží tam sražená laň. Na ní tři kondoři, chystají se k hostině. Chvíli se díváme. Když mě dojela auta, šlápnu na pedál, abych nezdržoval. Doma jsme zas za tmy. 

Přidat komentář

 (s http://)