35 Arches

Publikováno : 2019-07-12 21:58:11
Kategorie : Amerika

V Arches se nám nepodařilo sehnat dopředu kemp. Bez mobilní sítě a internetu je to složitější. Ptáme se na Visitor Centeru. Kolem Colorada, které obtéká Arches National Park, jsou primitivní kempy. Je jich asi 5 za sebou. Místo má, kdo přijde první. Našli jsme místo ve třetím. Přístup k řece je špatný, řeka má velký proud. Koupat se nesmí, ale místo je to krásné. Grilujeme.

Brzy ráno vyrážíme do Arches. Jedeme se podívat na východ slunce u oblouku Delicate Arch. Zastavujeme se u Visitor Centera. Nikdo tam není. Opláchli jsme se na záchodcích. Jestli tam měli kamery, tak museli koukat.

Od Visitor Centera se stoupá serpentýnami do skal. Na východ si přivstalo víc lidí. Jedu a kochám se krásnými výhledy. Občas se na mě někdo nervózně tlačí, že jedu pomalu. Nechápu to. Ty lidi dochvátaj někam na vyhlídku, odškrtnou si, že tam byli, a zas frčí jinam. Cesta nikam nevede. Vrátit se mohou jen tam, odkud přijeli.

Parkujeme. Jdeme s davem lidí k Delicate Arch. Cesta není tak hezká jako to, co jsme viděli cestou z auta. 

U oblouku se všichni nechávají postupně vyfotit a jdou zpátky, což mě bylo protivné. Původně jsem na delší vycházku jít nechtěl. Chtěl jsem jet jen na několik krátkých hikeů k vyhlídkám, ale todle se mi nelíbilo.

Nechali jsme holky na kratší vycházce a vyrazili s Jonášem na delší hike na primitivní stezku.

Na letáku psali, že trasa je hledáním cesty ve skalách. Což je pravda, protože značení jsme potkali cestou asi 3x. Kudy jít, jsme se rozhodovali podle toho, na kolik byla prošlapaná skála, kde byly čerstvější stopy. Občas jsme se vraceli. Dívali se do navigace. Byli jsme nadšený. Šli jsme mezi ploutvemi, ze kterých se časem pak utváří oblouky. Šli jsme po hřbetech ploutví, pouští, pískem, vyschlým potokem.

Jedeme si vyprat prádlo do většího kempu v Moab. Pak se jdeme vykoupat do bazénu. Není moc velký. Je tam chaos. Někdo hraje polo, jiný skáče ze skokanského můstku. Plavat se tam moc nedá. V Moab se dá provozovat mnoho aktivit. Jezdit na kole po skalách, splouvat Colorado....

Večer zas grilujeme. Máme nové sousedy. Místní z Utahu. Skupinka několika rodin. Vaří společně. Na své kempovací místo se nevejdou, tak si zaparkovali auto k nám. Ani nám nevadí, že auto zaparkovali u nás, spíš nás mrzí, že se nezeptali. Pubertální dcery se spreiovali proti komárům tak, že postříkali i Lenku. Řekla jim, že se mohli zeptat jestli smí parkovat u nás. Nafrněně odešli. Před setměním rodiče dívek auto přeparkovali, zeptat se by bylo asi příliš ponižující. V Americe je zvykem, že v 10 je v kempu večerní klid. Tady taky ztichli o 10, ale v 11 přišla druhá vlna, puberťačky se ve stanu rozpovídaly a rozhihňaly. Zdálo se, že ten kravál jen tak nepřestane. Už přemýšlím, že na ně pudu. Jak se řekne anglicky: Buďte zticha? Ptám se Lenky: Be quiet. Přemýšlím, že je pudu napomenout. Jenomže, když tam přijdu ve své noční košili, tak ze mě budou mít akorát srandu. A, když něco odpoví, já jim nebudu rozumět a jen trapně zopakuji: Be quiet! Ne, nadechnu se a zařvu do tmy z plných plic: Be quiet!!! Please. Be quiet!!! Vygraduju hlas na maximum. Ticho. Pak si holky tichounce zazpívaly ukolébavku a už byl klid. Lenka s Jonášem mě pak pochválili, že jsem měl fakt dobrou výslovnost.

Vyrážíme brzo. Cesta bude dlouhá. Utah je krásný. Před Salt Lake City přejíždíme hřebeny hor. Přede mnou i za mnou jedou samé velké trucky. Jedou rychle, asi to tu znaj, dávají mi najevo, že je zdržuji.

V Salt Lake City si necháváme vyměnit v autě olej. Necháváme auto zkontrolovat. Mechanici říkají, že auto je ve velmi dobré kondici. Nocujeme v Salt Lake City přes Airbnb. Majitelka domu je starší Polka. Pokoj je velmi malý. Když se rozloží všechny 4 postele, jdou sotva zavřít dveře. Upozorňujeme, že na webu byla k dispozici pračka, kuchyň a na fotce bylo posezení na terase. Paní je překvapená, neuvědomuje si, co všechno psali na web. Vyplňovala to dcera. Po chvilce zaváhání je ochotná a milá, říká, že vše je k dispozici. Jdu nakoupit na aglio olio. Lenka pere hromadu prádla. Večeříme na terase.

Paní přišla do Ameriky před 10 lety. Před tím žila s mužem několik let v Dánsku. On byl muzikant. Hrál po barech. Po mužově smrti odešla se synem do USA. Otevřeli si tu pekařství. Hodně pracovala. Nedostala se moc mezi lidi, tak její angličtina není moc dobrá. Večer za náma přišla, že zavolala kamarádovi, který je ze Slovenska, jestli s nima budeme chtít posedět. Emigroval před 40 lety. Pracoval u loutkového divadla a nevrátil se ze zájezdu. Jeho první žena byla Polka. Ta druhá je rodilá Američanka. Mormonka. Utah je mormonský stát. I jeho sponzorem, když přišel do Ameriky, byl Mormon. Pomohl mu v začátcích postavit se na nohy. Mormoni jsou vstřícní, obětaví, navzájem si pomáhají. Je zvykem, že Mormon odvádí 10 % výdělku do společné kasy. Předpokládá, že jeho žena odvádí peníze také. Radši se neptá, štvalo by ho to. Ze společné kasy se platí stavby kostelů, pomoc potřebným. Většina Mormonů touží odejít na misii. Snaží se, aby jeho dcera mluvila dobře slovensky a byl předpoklad, že bude vyslána na misii na Slovensko. V minulosti bylo zvykem, že lepší práci v Salt Lake City získal vždy Mormon. Je asi hodně pracovitý, dělá stavební práce. Když přiletí na Slovensko, nechává se vozit taxíkem, aby mohl pít. Je tam velký pán. Ptám se, jestli sleduje slovenskou politiku. Má poklona, že mají hezkou prezidentku, minula cíl. Říká, že sleduje spíš Trumpa. Oba chápeme, že politika není vhodné téma a dál to nerozvíjíme. Ráno jsme měli skvělou snídani. Na Airbnb toto ubytování všichni chválí právě kvůli snídani. Paní nachystala švédský stůl, kafíčko, džus, smaží nám palačinky. Docela okolo nás kmitá. Děti si přijdou jako na návštěvě u babičky. Lence říká, že vypadá mladě, že vypadá na 25. Chtěli jsme se cestou vykoupat v Salt Lake, ale zabralo by nám to několik hodin navíc, což si dnes nemůžeme dovolit. Stavujeme se alespoň v termálním koupališti, které je jen pár km od hlavní silnice. Je tu teplý i studený pramen. Ten nejteplejší má takovou teplotu, že se tam nedá moc dlouho vydržet. Je tu hezký tobogán. Cesta na vrchol je obložena neopracovaným dřevem, vypadá jako cesta štolou. odpovídá tomu i osvětlení. Cesta přes Montanu a Wyoming je opět moc pěkná.

Navštěvujeme hezké muzeum.

Vize náčelníka indiánského kmene.

U Montany začíná nespoutaná lesní krajina.

Na benzínce mají i český nápis.

Zdejší lesy již obývá kromě černého medvěda i medvěd grizzly. Černý medvěd baribal není teritoriální, ale je lovec. Je třeba pomalu vycouvat, když jde po vás nezbývá než bojovat. Naproti tomu grizzly je teritoriální, je radno respektovat jeho prostor. Pro oba medvědy se doporučuje být hluční, aby o Vás medvěd včas věděl. Přes noc se nedoporučuje mít v v blízkosti jídlo, ani oblečení, v němž jste jedli. Stane se někdy, že se medvěd projde v noci po kempu. Když nic k jídlu nenajde, příště se nevrací. Když najde, vrací se a je obtížné mu vysvětlit, že nalezené jídlo mu nepřísluší. Navracivší se medvěd je nebezpečný a je třeba jej odstřelit. V kempu, kde stanujeme, se letos medvěd ještě neobjevil.

Večer se koupeme v jezeře vedle kempu. Večeříme a do tmy sedíme na břehu jezera.

Přidat komentář

 (s http://)