Chincoteague National Wildlife Refuge leží na jižním cípu ostrova Assateague. Stejně jako v Assateague Island National Seashore zde žijí divocí koně. Na Chincoteague National Wildlife Refuge není žádný kemp, kempy jsou na ostrově Chincoteague. Koně mají své vyhrazené místo, ne jako v Assateague Island National Seashore, kde se koně volně pohybují v kempu.
U oceánu je hodně rybářů. Podél pláže je několik kilometrů dlouhé parkoviště. Je to jen uježděný písek a rozdrcené mušle.
Neviděli jsme moc lidí, že by něco tahali z vody. Ale tedle prut se hodně prohýbal. Co to bude za rybu?
Rejnok
Rybář rejnokovi opatrně vyjmul háček a vrátil ho vodám Atlantického oceánu.
Přijeli jsme v sobotu, ale jsme tu tři dny. V pondělí nemají děti školu.
V neděli jsme si přivstali a jeli se podívat na východ slunce.
Po východu slunce jsme se na břehu nasnídali a šli po pláži na sever, dál od parkoviště. Dlouho jsme se koupali a hledali mušle. Když jsme se vraceli k autu, zjistili jsme, že mezi tím přišly davy lidí. Kolem parkoviště to bylo děsivé. Příjezd k parkovišti byl ucpaný kolonou aut. Směrem z parku to bylo naštěstí dobré. Jdeme do visitor centra, pak na taco.
Odpoledne se vracíme do parku na veverčí stezku. To nejsou obyčejné veverky, to je veverka liščí. Je mohutnější než běžná veverka. Je tu hodně komárů.
Na internetu jsem našel malý krámek. Prodávají tu místní ryby, škeble, zeleninu, pár potravin. Není to drahé a je to čerstvé. Kupuju krásný kousek rockfish a mušle clams. Obojí bylo výborné.
Obě noci byla bouřka, z neděle na pondělí byla velká a trvala dlouho.
Ráno jsme si zas přivstali na východ slunce. Jenomže mraky se nestačily rozestoupit a sluníčko se ukázalo až po 8. hodině. Pak bylo ale krásně. Hrozně příjemný den. Tak akorát teplo, bezvětří. Byly krásné vlny. Byly dlouhé s velkými rozestupy, přicházely z nitra oceánu.
David Hasselhoff ještě nevstal, Pamela taky ještě klimbá.
Jedny rybáře jsme viděli, jak do kýble z vody nabírají písek. Jeden ho na břehu vysypal a druhý z písku něco vybíral a házel do druhého kýble. Mysleli jsme, že tam jsou nějaké mušle, nebo žraločí zuby, tak jsme to o kus dál zkusili také. Jediné, co bylo v písku, byli malí korýši, kteří se po dopadu na břeh zavrtávali do písku.
Ptáčci na obrázku po té, co ustoupí vlna, běží na odkryté místo a něco vybírají z písku. Došlo mi, že to jsou asi ti malí korýši. Jakmile jde další vlna, peláší pryč, aby se nenamočili a tak furt dokola. Jsou přitom strašně srandovní. Musí to být namáhavé.
Kemp byl hezký, na hezkém místě. Ze soboty na neděli tam bylo moc lidí. Todle je fotka z pondělí, to už jich hodně odjelo. Sociálky tady byly horší, asi jako v průměrném českém kempu.
Cestou na mě padla únava, byl jsem rád, když jsem v DC sjel na 410 silnici, kterou už důvěrně znám.
